Proč zdražují potraviny, když inflace klesá?

Česká národní banka v posledních čtvrtletích hlásí, že celková inflace klesá a blíží se k dvouprocentnímu cíli. Přesto stojí kilogram chleba v průměrném českém supermarketu o 18 % více než před dvěma lety a ceny mléčných výrobků zůstávají blízko svých historických maxim. Jak je to možné? Odpověď leží v tom, jak se inflace měří a jakou váhu mají jednotlivé složky spotřebního koše. Celková inflace (CPI) je váženým průměrem pohybu cen přes celou sadu zboží a služeb — od pohonných hmot přes nájemné až po elektroniku. Energie zdražovaly v roce 2022 dramaticky a nyní jejich ceny klesají nebo stagnují, což celkový index táhne dolů. Potraviny jsou přitom specifická kategorie: jejich ceny závisí na cenách zemědělských komodit, logistiky, obalového materiálu a mzdových nákladech v potravinářském průmyslu. Všechny tyto vstupy zdražily v roce 2022 a 2023 a obchodní řetězce je do maloobchodních cen promítaly postupně — se zpožděním šesti až dvanácti měsíců. Výsledkem je situace, kdy statistická inflace klesá, ale nakupování zůstává subjektivně dražší. Tento jev ekonomové nazývají „dezinflací s horkými kapsami“ — tempo zdražování zpomaluje, ale absolutní cenová hladina zůstává vysoko. Podle dat ČSÚ z března 2024 byly ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně stále o 4,2 % výše, přestože celková inflace se pohybovala pod 3 %. Než se ceny potravin vrátí na úroveň srovnatelnou s rokem 2021, muselo by dojít k trvalé deflaci v této kategorii — a to ekonomové v blízké budoucnosti nepředpokládají.